Jak vás sledují firmy pomocí e-mailů

Uživatelé jsou sledováni kvůli marketingovým účelům vlastně neustále. To není žádná novinka, jen si spousta lidí neuvědomuje, jak se to dělá a že jsou toho denně sami součástí. A že k tomu slouží i e-maily.

Jak to funguje?

Představte si, že děláte ve firmě na oddělení marketingu a dostanete za úkol udělat rozesílku e-mailové kampaně na nový produkt. Podle její úspěšnosti pak budete odměněni.

Je tedy potřeba změřit, jestli je e-mailová kampaň na odběratele úspěšná a jde o to zjistit, kolik lidí e-maily otevřelo (takzvaný openrate) a kolik (a zda) na námi naservírované a jaké odkazy kliklo (tzv. clickrate). čím vyšší čísla, tím vyšší bude odměna. Teď ale pomineme že kampaň musí zaujmout a podobně, zaměříme se na technickou realizaci. Jak toto všechno změříte?

Mrknete na net, respektive ke svému dodavateli mailingových rozesílek (Mailchimp, MailJet, Smartmailing a podobně) a zjistíte, že aby to všechno šlo změřit, tak se používají měřící kódy, které generuje rozesílací mailingový systém. A ty jsou pro každého odběratele unikátní.

Tyto kódy markeťáci (respektive systémy které využívají) obvykle schovají do průhledného obrázku, který má velikost 1×1 pixel a proto, že má za úkol Vás sledovat, se mu říká – wait for it… – tracking pixel.

A jak to realizovat v praxi? To si ukážeme na obrázcích níže.

Zjednodušená verze:

🤖 Tenhle web je bez reklam! 🤖
💸 Nesbírám a neprodávám data návštěvníků. 💸
🕵️‍♂️ Respektuji Vaše soukromí. 🕵️‍♂️
🌎 Píšu pro dobro lidstva. 🌎

❤️ Líbí se Vám článek? ❤️

Kupte mi kafe!

Juhů! A odměnu máte téměř jistou! 🙂

Technická verze:

(1) ‎Když uživatel otevře e-mail, načte se sledovací pixel z „tracker.com“. E-mailová adresa uživatele je zahrnuta jako parametr v URL adrese pixelu. E-mailovým klientem je zde webový prohlížeč, takže automaticky odesílá sledovací soubory cookie pro „tracker.com“ spolu s požadavkem. To umožňuje sledovacímu zařízení vytvořit propojení mezi souborem cookie uživatele a jeho e-mailovou adresou.

(2) Později, když uživatel prochází web, prohlížeč odešle stejnou cookie, a tak může být nová aktivita připojena zpět k vaší e-mailové adrese. E-mailové adresy jsou obecně brány jako jedinečné a hlavně trvalé identifikátory uživatelů.

(3) Sledování na základě e-mailu lze proto použít k cílení online reklam i na základě offline aktivity (například na nakupující, kteří použili věrnostní kartu propojenou s e-mailovou adresou) a k propojení různých zařízení patřících stejnému uživateli.‎

Navíc je fajn dodat, že když už se prokliknete na cílový web, tak nejen že se markeťáci dozví, že jste na link kliknuli, ale také kde (na základě IP adresy), kdy a na jakém operačním systému a v jakém prohlížeči. A z webu se dá dozvědět ještě víc, ale o tom zas příště.

Takže pro markeťáka z našeho příkladu je to fajn, změřit to dokáže a pokud bude kampaň poutavá, odměnu má jistou. Pro nás jako uživatele to ale tak fajn není.

Jak se proti tomu bránit?

Ideálně zakázat načítání obrázků v e-mailových klientech. Pak se sami můžete rozhodnout, kdy grafiku a trackovací pixely načíst, a kdy ne.

Zakázání automatického načítání obrázků v Outlooku

V horní části zprávy zvolte informační panel a potom klikněte na Změnit nastavení automatického stahování.

V dalších klientech to bude velmi podobné a samozřejmě to lze nastavit i na mobilních telefonech, kde je většinou automatické načítání obrázků zapnuté.

Zde je příklad nastavení v aplikaci Mail na iOS:

Co když používám webmail

I ve webmailech to jde deaktivovat. Zde příklad na deaktivaci autoloadingu obrázků v Gmailu.

Existují také nástroje jako je PixelBlock, které umožňují blokovat tyto pixely i ve webových rozhraní dalších poštovních schránek: PixelBlock – Internetový obchod Chrome (google.com)

Stáhnout QR-Code

PixelBlock

Developer: Unknown

Price: Free

Je to vůbec legální?

Podle mě asi ani ne, i když je to ustálená praxe. Můj výklad je, že je to proti GDPR.

Použití sledovacích pixelů spadá pod evropské Nařízení o ochraně osobních údajů a elektronických komunikací z roku 2003, respektive pod Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) z roku 2016. Ty stanovují, že firmy musí uživatele o používání sledovacích nástrojů (cookies, pixelů i dalších) informovat a ve většině případů si též vyžádat jejich souhlas. K tomu Evropský soudní dvůr nařídil, že takový souhlas musí být „jednoznačný a jasně kladný“. To že se to tedy někde zmíní obecně v podmínkách použití služby neberu jako vědomý a jednoznačný souhlas.

Upřímně, zatím jsem se nesetkal s tím, že by mě nějaký newsletter/e-mail informoval o tom, že bude sledovat mou aktivitu a někam ji reportovat, o nějakém opt-in/opt-out souhlasu ani nemluvě! Dá se tedy očekávat, že po cookies se zaměří pozornost obhájců internetového soukromí právě na trackovací pixely a markeťákovi z našeho příkladu vyskočí pár vrásek na čele.

Ale nejsem právník, pokud někdo z Vás ano, klidně mi napište, co si o tom myslíte. 🙂

Kupte mi kafe!